Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
1. Nikon Coolpix 4800 (2004 - 2012) - s trochu vyšší důvěrou
2. Sony CyberShot DSC-HX200V (2012 - dosud) - s trochu vyšší kvalitou.
-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-
Přeji Vám do nového roku, aby Váš fotoaparát dokázal co nejuspokojivěji zaostřit na velice blízké objekty při makro-fotografování, a taky aby Vám k tomu byl poskytnut dostatek slunečního světla, abyste nemuseli zvyšovat čas a mazat jednu rozmazanou fotku za druhou. (o=0

Udělejte si ze svých alb kalendář

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.



reklama

1 fotka, 8.7.2017, 16 zobrazení, přidat komentář | makro, příroda, zvířata
Týpek s růžovými křidýlky, kterému jsem byla nesmírně vděčná za to, jakou měl odvahu posedět 2 cm před mým objektivem. (o=0
138 fotek, letos v červenci, 19 zobrazení, přidat komentář | krajina, makro, příroda, rodina-přátelé, zvířata
Lidé, šídla, architektura, žáby, rybníky....
Deset 0
10 fotek, 1.1.2017, 11 zobrazení, přidat komentář | krajina, makro, příroda
Překvapení! Ještě žiju. A fotím blbosti. Tohle je prostě deset fotek pořízených v takových těch skoro-ideálních podmínkách, kdy jsou stromy, keře a rostliny potažené bílou námrazou. Jenže bohužel, píšu skoro, protože než se Kačenka dostala domů k fotoaparátu, tak sluníčko bylo totam. )o,= Jinak to bylo mohlo být krásné. - Ale není! (o=0 Je to prostě jen bílé, ale to kouzlo se z toho z velké části vytratilo, fotky jsou tmavé a ponuré a zbylo jich jen několik, protože se připozdívalo a blížilo se šero... Nechala jsem tu prostě deset asi těch nejlepších, ale i tak to neznamená, že za něco stojí. Jen se mi hrozně chtělo jít tam ven fotit - ale realita se nakonec vůbec nestřetává s mým očekáváním. Když chci fotit makro, zjišťuji, že s tímhle fotoaparátem je prostě mnohem nemožnější zaostřit na velmi blízko. Přesně pro tyhle příležitosti mi ten první bude vždycky chybět. )o,= Je to prostě... Úplně jiné. A tak ty nejmenší částečky ledu, tvořící tyčinky na jehličí, vlastně vůbec nemůžete ocenit, protože na těch fotografiích vůbec nevynikly, protože on je nezaostří prostě nikdy. /o=
Anděl 0
4 fotky, 6.3.2011, 13 zobrazení, přidat komentář | makro, umělecké
Prokrastinuji. Jak jinak? Přidávám další téměř zapomenuté fotky z minulosti. Líbily se mi už v den pořízení, ale celkem jich bylo 7, tři jsem smazala pro nepříliš zajímavou kompozici a z těchto zbývajících je dobrá asi jen ta, na které je jeho tvář.
Byl to anděl na nějakém náhrobním kameni na hřbitově v Polubném (Jizerské hory). Až teď po letech jsem zjistila, že osoba, která je tam pohřbená, byla velmi mladá (zemřela v osmnácti letech). Jmenovala se Valentin Jäckel, narodila se roku 1897 a zemřela 1915. Nedovedu si představit, že bych - pokud bych zemřela ve svých 18 - "dostala" takhle překrásný náhrobek. Nejenže by v dnešní době stál desetitisíce korun, ale... Upřímně, asi jsem zatím neviděla krásnější hrob. Moc nedokážu ocenit sochařské umění obecně - příliš často mi na sochách nesedí proporce (především u miminka-Ježíška) a nelíbí se mi jejich oči připomínající okulogyrní krizi - ale tahle poměrně malá socha mě uchvátila. Jednak tou čistě bílou barvou a jednak jakýmsi půvabem. Připadal mi poněkud jiný než všechny ostatní sochy. Zároveň je na těch fotografiích podle mě zajímavý kontrast mezi tou jeho čistotou a mechem, kterým je porostlý a jenž připomíná léta, po která tam už stojí.
Řetězy 0
5 fotek, 6.7.2012, 32 zobrazení, přidat komentář | makro, umělecké
TOHLE JE MOJE 100. ALBUM! (o=0 Takže lidi, kteří mají rádi kulatá čísla, by mohli slavit, ale já slavím jen násobky 32.
A teď k věci: Minulý týden mi tatínek připomněl dlouho zapomenutou sérii fotek s řetězy, kterou jsem pořídila v červenci 2012. Je to tak dávno, že jsou ještě focené naším starým Nikonem. V duchu jsem se divila, proč jsem si to tenkrát nedala na Rajče a jaké jsem s tím tedy vlastně měla jiné úmysly. No, tak teď jsem si ty fotky prohlédla a už asi vím, proč jsem s nimi nic neudělala a úmysly neexistovaly: Jsou k ničemu. (o=0 Mám trochu podezření, že kdybych to fotila dnes a naším aktuálním foťákem, dopadlo by to lépe s hloubkou ostrosti... Asi by víc odpovídala tomu, co si přeji. I světlo by mohlo dopadnout lépe. Na druhou stranu u staršího foťáku jsem víc kamarádila s makrem, které jste si na něm prostě mohli sami zvolit, zatímco ten nový bere makro automaticky a buď se uráčí do toho režimu přepnout, anebo usoudí, že se mu nechce... Či nevím, jak to funguje.
Tak jsem si řekla, že sem ty řetězy stejně dám. Ony jsou taková prehistorická záležitost, kompozičně ani jinak nic moc, ale... Na druhou stranu, jsou to pořád řetězy. Podle mě je to jedna z mála věcí, které mají velice mocnou symboliku. A proto jsou zajímavé. (o=0 Tím spíš takhle silné, rezavé a opuštěné....
Aurelia 0
1 fotka, 11.7.2016, 17 zobrazení, přidat komentář | doma, koníčky
Největší sen, když se splní. (o=0
15 fotek, 22.5.2016, 12 zobrazení, přidat komentář | makro
Teď vám vysvětlím, proč jsou ty fotky tak špatné: Byl letošní květen, začátek zkouškového, měla jsem hrozně málo času a musela jsem se celý víkend učit prostě pořád. Ale šla jsem kolem obýváku, kde táta zrovna rozpitvával můj úplně první foťák.
Ten jsem dostala k Vánocům, když mi bylo čerstvě 8 let, říkával mu "Směna". Myslím, že si už předtím leccos zažil, a nebýt to fotoaparát, působila by na mě ta věc značně dysforicky. Takový komunismus style. (o=0 Byl to takový ten foťák, kde musíte film vždycky manuálně přetočit po každém snímku. Fotila jsem tenkrát ještě MNOHEM hůř než teď (o=0, nutno však podotknout, že někdy tomu člověku na fotce chyběla hlava vlastně proto, že hledáček ukazoval něco jiného, než co ve skutečnosti viděl objektiv. No ale jak jsem se s ním učila "fotit", vědíc, že je nesmysl ho používat v místnosti, vystačilo mi to na několik let zoologických zahrad, letních prázdnin, rodinných skupinovek a zasněžené zahrady či hor. Koukám, že jedna taková rodinná fotka nám dosud visí na chladničce, což je s podivem, protože za "dobrou" by se dala označit v mém a jeho podání tak 1 fotka ze 150, pokud vůbec. (Tenkrát mi nikdo kompozici nevysvětloval, to jsme se s tátou učili až u našeho broučka Nikona o takové 4 roky později.) A pak se rozbil. Nevím proč a jak, prostě v něm najednou začalo chrastit a pravděpodobně už nefotil. Od té doby ležel ve skříni.
Do minulého měsíce. Tatínek ho rozebíral na součástky, protože chtěl asi čočku z objektivu, a to mě zaujalo, a tak jsem se tam připlazila a začala ty součástky fotit. Jenže jsem neřešila světlo, neřešila manuální nastavení, neřešila pozadí - prostě nic. Protože jsem prostě vůbec neměla čas. Ty fotky vznikly v osmi minutách. A proto jsou tak špatné. Věděla jsem to, ale bylo mi to jedno, ráda fotím makro a chtěla jsem si to aspoň zkusit, než to táta všechno vyhodí, protože jsem věděla, že to hned zmizí. Takže na té dece, kde se ty součástky válely, jsou vidět všechny vlasy, je tam tma nebo protisvětlo, a vůbec, není to nic, čím bych se chtěla chlubit. Jen mi připadalo zajímavé vidět, co má (tak strašně starý) foťák uvnitř.
11 fotek, 11.4.2016, 16 zobrazení, přidat komentář | zvířata
Ááááá, já ho zbožňuju! NAŠLA JSEM HO!!!
Tenhle nááádherný, úchvatný, kouzelný, úplně dokonalý a překrásný sameček kachničky mandarínské se objevil v Olomouci jako fantom, když jsem studovala druhák. Šla jsem prostě do školy skrz park a nestačila se divit, kdo mi to přechází přes cestu - pár kachniček mandarínských, o kterých jsem si myslela, že žijí jen v Asii. Tenkrát jsem je vyfotila mobilem a málem se z nich zcvokla. Hned jsem každému na potkání vyprávěla, že v našem parku žije kachnička mandarínská. Spolužačka mi řekla, že bývají občas chované i u nás, takže tenhle pár nejspíš odněkud utekl a usídlil se tady.
Tenkrát jsem si vzala do Olomouce foťák a intenzivně si přála potkat kachničku mandarínskou znovu. Vyhradila jsem si celý víkend, chodila s foťákem sem a tam podél potoka - osmkrát, desetkrát - - - a NIC Z TOHO. Nepotkala jsem je. O kachničce mandarínské a o tom, že ji fotím, se mi tenkrát nejméně dvakrát zdál sen. Jsou to takové ty sny, ze kterých když se probudíte a zjistíte, že nic z toho na paměťové kartě vlastně nemáte, tak to vážně naštve. (o=0 Připadalo mi, že je jako fata morgána. Jednou jsem mířila na latinu a řekla si, že si s sebou foťák nevezmu, protože jednak už učebnice sama o sobě byla moc těžká a jednak bylo pod mrakem - a co se nestalo? Přímo na břehu téhož potůčku se kachničky mandarínské pásly na pampeliškách, jak mi popisoval nadšený pejskař, který je tam opatrně pozoroval a tiše a účastně na ně mluvil - a dokonce už v tu chvíli svítilo i Slunce! Proč ne, když ten foťák nemám? (o=0 Chvilku jsem si s ním povídala a nemohla uvěřit tomu zákonu schválnosti: Když si foťák nevezmete, kachnička se objeví - a naopak. (To je jako "když si vezmete deštník, nebude pršet".) Tenkrát jsem ji viděla třikrát.
A letos jsem ji ke svému obrovskému údivu cestou z nákupu spatřila znovu, asi před měsícem. Ta posedlost se vrátila (a sny o kachničce taky), ale zase to s tím foťákem fungovalo stejně.
A víte, co mi pomohlo úplně nakonec? Další úžasná náhoda: Moje kamarádka Lucka, která u mě jednou byla v Olomouci na návštěvě a jednou tu byli s přítelem. Tento víkend mi jen tak vyprávěla, že si v prosinci šli kachničku mandarínskou vyfotit, protože ve zprávách na Nově o uprchlých kachničkách mandarínských byla reportáž, ve které bylo vidět, kde žije. Následujícího dne jsem tam okamžitě šla - a ON TAM BYL!!! Dívala jsem se, jak sedí v trávě a pozoruje mě, a připadalo mi, že svět i život se okamžitě změnil k lepšímu (a barevnějšímu (o=0!). Protože to ale bylo v podvečer, tak už jsem musela čekat jen na Slunce, a to vysvitlo v pondělí odpoledne, takže jsem vzala foťák a šla. Byl tam pořád.
Uááá, chápete to??? Dva roky čekání! Tenkrát už jsem se asi vzdala vší naděje a vůbec by mě nenapadlo, že se s ním ještě někdy setkám. A teď tu je - je skutečný, je barevný a je úplně kouzelný. A já ho zbožňuju!!! (o=0 V příštím životě bych chtěla být kachnička mandarínská - mít kvantovou povahu, umět bleskurychle a nevysvětlitelně zmizet a být tak barevná a designová, že každý, kdo by mě viděl, by měl ze mě radost. (Možná kromě antisociálních psychopatů.)
Takže... Jděte za svými sny a nezapomeňte si k tomu vzít foťák. Nejlépe zrcadlovku s teleobjektivem a stativem, pokud máte to štěstí a spoustu peněz. Já bohužel ne, a proto tyhle fotky vypadají, jak vypadají - víc jsem udělat nemohla, ale clonové číslo není nastavitelné až tak libovolně, takže z té dálky, jaké jsem ho zabírala, bohužel vyšlo i okolí až moc rušivě ostré. Jen na jedné fotce jsem se pokusila s tím něco udělat, ale moc to nedopadlo. Neumím to upravit tak, aby to vypadalo přirozeně. Ale to nevadí. Jsem z kachničky mandarínské v takové euforii, že si snad začnu přát vážně i vidět a vyfotit ledňáčka, o kterém se mi zdálo už nejméně desetkrát... Sice je to ambice vyšší, než kam může můj život vůbec dosáhnout (no a o kolibřících už úplně pomlčím xo=!), ale... I tohle byl pro mě neuvěřitelný příběh. Takže vlastně - proč ne? (o=0
PS: Táta mi dokonce napsal, že na tuhle kachničku se nevztahuje náš rodinný zákaz focení kachen (protože jsme jich už měli na disku tisíce). Tak to už je co říct! (o=0
Adélka 0
1 fotka, 6.8.2013, 29 zobrazení, přidat komentář | doma, zvířata, Soutěž: Domácí mazlíček
Umění spát. Ťutík. (o=0
Järvi 0
1 fotka, 31.8.2015, 17 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, příroda, širokoúhlé
Oliko se unelma?
1 fotka, 31.8.2015, 9 zobrazení, přidat komentář | makro, příroda, zvířata
Ještě žiju a přidávám žábu. Tak je to jasný - kašlu na sarančátka a místo nich se budu zabývat žábami. Fotí se líp. (o=0
85 fotek, prosinec 2009 až duben 2014, 19 zobrazení, přidat komentář
Už strašně dlouho (asi tak rok, možná víc) mi vrtá v hlavě, že mám Rajče, ale ošklivě ho zanedbávám, protože vlastně v posledních dvou letech už... Nefotím. Skoro vůbec. xo= A jak mi tak vadilo, že se tady nic neděje (a opět jsem nedostihla kachničku mandarínskou), napadlo mě už někdy minulý rok, že udělám album mimo všechna ostatní alba, protože bude obsahovat fotky z mého předchozího telefonu. Byla jsem s ním spokojená a zároveň jsem vždycky věděla, že fotky z telefonu nestojí za nic a nikdy nebudou, a tak jsem to tolik nehrotila. Fotila jsem si jen tak především zajímavosti, které jsem někde náhodou potkala, protože v tu chvíli jsem samozřejmě neměla foťák.
Takže to berte s rezervou. Dnes jsem se tedy konečně dokopala, asi napotřetí, proklikat se tím zbytkem. Jde o fotky z konce roku 2009 - 2014. Vybrala jsem z nich takové, které mě aspoň něčím zaujaly, a zkusím to popsat. A Žolíky - protože nepatří do žádné jiné kategorie. Jsou prostě takové samy za sebe.
38 fotek, srpen 2014, 26 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, makro, příroda, zvířata
Rajče vybralo fotky za mě. U některých totiž prohlásilo "Nastala chyba", a tak mám hned o něco méně práce s vybíráním těch na vyřazení. Protože ve skutečnosti je mi to celkem jedno.
Tohle je výroční album z nejsmutnějšího týdne v nejsmutnější krajině, který jsem zažila. Všechny ty fotky mi připadají k ničemu, ale už od jejich vzniku mám pocit, že bych je měla vyhrabat z disku a aspoň se na ně kouknout... Nebo spíš, i když se mi ta dovolená tak strašně nelíbila a celou dobu jsem si jen přála být někde jinde a sama - přestože jsem se to ze všech sil snažila rodině nezkazit... - tak se mi vzpomínky na ni pořád obsesivně vracejí. Každý den mi několikrát probleskne hlavou Polsko. A já nechci. Ale je to úplně jasné, jako kdybych tam tesklila někdy předevčírem. A tak jsem si říkala, že bych se k těm fotkám měla ještě vrátit.
A vtip je v tom, že většinou skrytě odsuzuji lidi, kteří jsou schopní si na internet nacpat cokoli - jakékoli fotky, jakkoli špatné, jakkoli redundantní. Nerozlišují mezi povedenými a nepovedenými a nevědí o tom, že klíčovým aspektem digitální fotografie je promazat to, co nestojí za uchování (a toho je většina). A přitom to teď jdu sama udělat - nacpat sem fotky z dovolené, i takové, které jsou nicneříkající, nepovedené, redundantní. Chci tím říct, že obvykle jsem se sem snažila dávat fotky, které se aspoň trochu povedly (nebyla-li to nějaká výjimka, jako třeba byli netopýrci pro zážitek samotný...), chtěla jsem se zlepšovat, ale pro fotky z tohoto týdne v Polsku nic z toho neplatí. Nic se mi tam nepovedlo nijak zvlášť zajímavě zachytit, nic z toho nestojí za pozornost. Možná proto mi vědomí těch fotek celý ten rok tak vadilo, vůbec nic mi na nich nepřipadá hodnotné, ale když tady napíšu, že si vážně nemyslím, že jsou dobré, tak je to tím vlastně vyřešené. Není?
Máme tu dva kostely, spoustu kytek a VŮBEC ŽÁDNÉ sarančátko. (A že jsem šla za jejich zvukem fakt dlouho!) Za pozornost stojí moje nehynoucí pokusy vyfotit ptáčky (nejvíc jsem chtěla konipáska, se kterým to začalo), které, jak je vidět, vůbec NEDOPADLY. Prostě taková depresivní směs všeho možného - ale kupodivu v barvách, i když jako bych tenkrát nebyla schopná je vidět ani ocenit.
73 fotek, 15.6.2015, 22 zobrazení, přidat komentář | architektura, města, širokoúhlé
Trvalo nám skoro rok a měsíc se nahoru na věž katedrály Sv. Václava dohrabat, ale stálo to za to! Dávám sem asi všechny fotky z dne, kdy jsme ušli téměř tisíc schodů, a doufám, že z nich nebudete zklamaní. Protože tomu pocitu nekonečné svobody, když stojíte nahoře nad tím obrovským prostorem a cítíte vzduch kolem, se stejně nic nevyrovná a žádná fotka o něm nedokáže dost vypovědět. Takže jenom tak na okraj.... A ať máme na co vzpomínat. (o=0 Bylo to nádherné.
3 fotky, březen 2013 až březen 2014, 60 zobrazení, 3 komentáře | architektura, krajina, města, širokoúhlé, umělecké
Takhle vypadal - při troše štěstí - výhled z mé koleje na kostel Sv. Michala, když bylo zrovna jasno a krásně. Myslím, že na koleji to nebylo vůbec špatné, ale tahle scenérie na ní byla to nejlepší.
2 fotky, 29.8.2014, 77 zobrazení, 4 komentáře | makro, příroda, umělecké, zvířata
Když jsem šla loni 29. srpna na procházku s novým deštníkem a fotila kapky, objevila jsem pavouka, který byl úchvatně barevný - od zelené přes žlutou až po oranžovou. Vypadal trochu, jako kdyby se potřeboval maskovat v tropickém ovoci. Takže tady je (bez úprav). Nevím, co to je zač, ale relativně hezky vyšly tyto dvě fotky, z nichž na té první je vidět jeho 8 očí, jinak nic moc (to jsem ještě nikdy asi neviděla...) a na té druhé, která je lepší, je z jiného úhlu (lépe zaostřený zadeček s černou kresbou). Myslím, že by se mi pavouci fotili jednodušeji, kdybych se jich tolik neštítila. (o=0 Přesto byl tenhle nejhezčí, kterého jsem kdy viděla... A přesto bych na něj nechtěla sahat. xo=
19 fotek, 27.7.2014, 129 zobrazení, 14 komentářů | makro, příroda, zvířata
Vydržíte 19 fotek? Jestli ne, zkusím ten výběr zúžit ještě víc, ale i tak to bylo těžké (z 84). Připadají mi totiž všechny úplně stejné. Ale pozoruhodné na nich je, že nejsou příliš krásné. Motýli v nadživotní velikosti. Snažila jsem se zaostřit na ně i z jiných stran než jen na barevná křídla - na xichtíky, na tykadla, na odvrácenou stranu křídel.... A výsledkem je tohle album. Jsem trochu zklamaná, že z těch fotek nedokážu udělat ani dobrý výběr, a vlastně ani dobré fotky... Ale hlavně že už je aspoň první pokus na světě. (Po těch zhruba 8 měsících.)
A ještě něco. Tyhle fotky jsou o tom, abyste si je přiblížili a prohlédli si tu část těla motýla, která je zrovna zaostřená. (Popis pod fotografií.) Jinak to ztrácí smysl. (o=0 U některých přiblížení není možné - všechny tyto fotky jsou totiž už ořezané - a některé až příliš.
1 fotka, 13.2.2015, 68 zobrazení, přidat komentář
Ještě jedna taková legrácka (a velmi ego legrácka) - asi před měsícem jsem našla na internetu generátor tag cloudů, který jsem hledala dlouho (protože jsem zapomněla, že se taková věc jmenuje tag cloud). Takže, když jsem si vzpomněla a našla to, prohnala jsem tím rovnou svoje Rajče a s výsledkem jsem nadmíru spokojená. (o=0 Teď si s tím bohužel nemůžu hrát dál, protože to nějak odmítá přežvýkat internetové adresy a zvládá to jenom vložený text. Doufám, že je to jen dočasné, protože jen co dopíšu tu zpropadenou bakalářku (teda úplně dokonalou, samozřejmě...), tak si s tím chci pěkně dlouho hrát. Všechno bude. (o=0
1 fotka, 8.8.2014, 125 zobrazení, 3 komentáře | makro, příroda, zvířata
(Album s poselstvím "ještě žiju" (o=0. Kromě toho, žádné sarančátko se mi v minulém roce nechtělo ukázat, tak aspoň tahle kráska.... Hrozně se mi líbí její oči.)
12 fotek, duben až červenec 2014, 128 zobrazení, 8 komentářů | doma, makro, umělecké, zvířata
Fotky z nezávislých dvou měsíců, tatáž postel, tatáž spící Adélka. Vlastně si po těch šesti letech říkám, že je škoda mít v počítači tisíce fotek dokonalé kočky a nikam je nedávat (mám tu s ní asi jen 3 alba, velice stará, ale jinak nic z toho). Tentokrát jsem se učila ostřit manuálně. Bůh nechť mi odpustí, když řeknu, že s naším fotoaparátem to jde vcelku špatně - musíte tím kolečkem otočit minimálně 16x, abyste se dostali na požadovanou ostrost požadovaného místa, které fotíte, a točí se s ním těžko, ale zatímco u spící kočky to ještě jde, jen to trvá, u pohyblivých objektů venku bez stativu by to nemělo ani cenu zkoušet, o nějakých koncertech ani nemyslím. Takže tady je výběr několika fotek, jak to dopadlo... Čím dál víc mě dostává hloubka ostrosti. Chtěla bych jednou nějakou zrcadlovku a věnovat víc času focení makra s ní, takže tohle budu potřebovat. (o=0

Komentáře

přidat komentář